Jdi na obsah Jdi na menu
 


PhDr.Jiří Kohoutek, CSc.

3. 12. 2007

Zemřel PhDr.Jiří Kohoutek, CSc., archeolog, historik, sekretář, místopředseda a jednatel zlínské pobočky Klubu Augusta Sedláčka

(30.červenec 1952 - 5.listopad 2007)

V pondělí 5.listopadu 2007 zemřel nečekaně ve věku pouhých 55 let archeolog, historik, místopředseda, sekretář a jednatel a jeden ze zakladatelů zlínské pobočky Klubu Augusta Sedláčka.

Narodil se 30.července 1952 ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově.Po ukončení Základní devítileté školy absolvoval ve svém rodném městě v letech 1968 -1972 gymnázium. V letech 1972-1977 vystudoval archeologii a historii se zaměřením na středověkou archeologii v Brně na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, nyní Masarykově univerzitě.Již na studiích se seznámil se svou ženou Janou, která studovala rovněž archeologii a historii a mají spolu dceru Petru.Ještě jako student univerzity nastoupil v roce 1976 do Oblastního muzea jihovýchodní Moravy v Gottwaldově.

První z jeho nejznámějších výzkumů byly vykopávky na královském hradě Brumově nad Vlárským průsmykem v letech 1977-1982, kde nalezl mimo jiné dle jeho slov jeden ze svých "životních objevů" - románský tympanon královského hradu znázorňující symboliku Krista - vinné listy a díky tomuto objevu datoval středověké osídlení jihovýchodní Moravy již do první čtvrtiny 13. století a následkem tohoto nálezu bylo započato se systematickým výzkumem středověkých hradů v tomto regionu.Následoval průzkum 15 dalších hradů ve Vizovických a Hostýnských vrších(1983-1987).Nejvýznamější z nich byl původně královský hrad Lukov v Hostýnských vrších, který zkoumal v letech 1984-1991. Výsledky své výzkumné archeologické práce, jež podstatně doplnila nebo opravila historii regionu známou dosud jen z písemných pramenů, shrnul Jiří Kohoutek v monografii Hrady jihovýchodní Moravy vydané v roce 1995 nakladatelstvím Archa. Již navždy budou hrady Brumov a Lukov spojeny s jeho jménem.

V letech 1990-1992 pracoval v Archeologickém ústavu Československé akademie věd v Brně.Od roku 1993 pracoval až do roku 2007 v Ústavu archeologické památkové péče v Brně, jehož detašované pracoviště na hradě v Malenovicích řídil, kdy probíhaly záchranné práce v oblasti střední a východní Moravy, např. výzkum Horního náměstí v Přerově, Hradiska v Olomouci, hradu Sovince a hradu Helfštýna.

Mimo toho se profesionálně intenzivně zajímal o pravěké lokality v okolí Zlína.Jako vedoucí její zlínské pobočky, jež sídlila na hradě v Malenovicích, se věnoval náročným záchranným výzkumům na lokalitách ohrožených stavební činností. Velké záchranné výzkumy byly v Malenovicích-Mezicestí v letech 1999-2003, Chmelín u Kvítkovic /nyní součást Otrokovic/ v letech 2004-2005.

V letech 2005-2007 proběhly objevy slovanských depotů - železných předmětů na vrcholu nejvyšší hory Vizovických vrchů Klášťov /753 m.n.m/ u obce Vysoké Pole, který se stal zároveň Jirkovou "labutí písní". Jiří Kohoutek se na základě těchto objevů domníval, že hora sloužila jako slovanské obětiště a byla jedním z nejvýznamnějších slovanských lokalit ve střední Evropě.

V roce 1995 padla na úrodnou půdu jeho myšlenka o založení šesté pobočky Klubu Augusta Sedláčka v rámci České republiky. Na podzim tohoto roku došlo k ustavující schůzi, na které se stal jednatelem pobočky a díky svým schopnostem dokázál mistrně spojit jak profesionály, tak prosté zájemce a nadšence o historii hradů a feudálních sídel. Významně se zapojil do aktivit pobočky a svých kontaktů v profesních kruzích využil naplno pro všechny členy pobočky. Díky němu byly zorganizovány zájezdy a poznávací akce jak v českých zemích, tak i v zahraničí /hrady západního a středního Slovenska, románská a renesanční architektura Toskánska/ a aktivně se účastnil i ostatních akcí organizovaných zlínskou pobočkou /Rakousko, Polsko a další/. Mimo jiné pomáhal při zakládání Muzea ve Slavičíně a spolupracoval s Klubem přátel historie Slavičínka, Historickým klubem v Otrokovicích a s Městským muzeem v Napajedlích.

Jirka Kohoutek byl osobností velmi charismatickou a extrovertní, ale kdo ho měl možnost blíže poznat věděl, že je zároveň člověkem velmi lidským, kamarádským a citlivým.Za své názory, o kterých byl přesvědčen, že jsou správné, se dokázal přít "do krve". V práci byl vždy precizní a své úkoly si velmi svědomitě plnil a totéž žádal po svých podřízených. Zároveň ale vždy dokázal kamarádským způsobem své podřízené zaujmout pro společnou práci. Vynikal darem poznávat a obklopovat se lidmi podobných zájmů a díky své vlastnosti nadchnout je pro společnou věc, dokázal z nich "vyždímat" maximum. Byl jedním z posledních renesančních lidí dnešní doby. Jeho obrovský přehled v historii, architektuře ohromoval.Dokázal vždy ocenit úsílí a práci jiných lidí a jeho schopnost pro spravedlnost byla pověstná Byl znamenitým vypravěčem, jeho sdělení byla uchvacující a i sebenudnější příběh z jeho úst zněl poutavě.Schopnosti vyprávět se naplno projevily v jeho přednáškovém talentu, kde dokázal strhnout svou rétorikou každého posluchače. Zvláště významné a nezapomenutelné byly v poslední době přednášky o křižáckých hradech na Blízkém východě a o výzkumných pracech na hradišti Klášťov.

Jeho jméno spojené s řadou významných objevů na poli archeologie zůstane - jak si vždycky přál - navždy zapsáno do historie jeho rodného Valašska, které měl tak rád. Osobnost Jirky Kohoutka na poli zlínské KASky je nesmazatelně zapsána v povědomí všech, kteří ho znali a už nyní, krátce poté, co nás navždy opustil, je více než jasné, že po něm zůstává ohromná "díra" a že jej nemá, jak z profesionálního, tak lidského hlediska, kdo nahradit.

Jirko, víme, že jsi již v Šalamounově chrámu a shovívavě se na nás díváš..Kdybys měl možnost vyjádřit se k této, pro nás tolik bolestné situaci, možná bys to shrnul slovy, která zazněla při vyhlášení první křížové výpravy v Clermontu: "Bůh tomu chce" ........ ale proč tak brzy....

MUDr.Jiří Hoza, Zdeněk Sadílek

(předseda a pokladník zlínské pobočky KAS)

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

 

Náhledy fotografií ze složky Padesátka Jiřího Kohoutka ve Zlínských novinách

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA